Studénka - Zbyslavice
2 : 3 (1 : 2)
Základní sestava:
Střídající:
Byli připraveni:
Jan Obůrka
Vlastimil Reichel
Komentář:
K dalšímu zápasu sezóny nastoupil náš tým proti družstvu ze Studénky, na jehož hřišti se nám v posledních letech daří celkem pravidelně bodovat.
Zápas se hrál na mokrém, ale velice dobře připraveném hřišti. Od začátku byla hra vyrovnaná, postupně jsme převzali iniciativu a snažili jsme se především pomocí dlouhých pasů vysílat do brejků dva naše rychlé útočníky. Bohužel si ale několikrát nepohlídali ofsajdové postavení, a tak z těchto pokusů nic nebylo.
První šanci ale měli domácí. Přímý kop z 25 metrů za přispění zdi naštěstí skončil na spojnici břevna a tyče. My jsme zase na druhé straně odpověděli několika střelami z větší vzdálenosti, některé pokusy byly velmi nadějné, ale v síti neskončily.
První gól jsme vstřelili ve 23. minutě. K přímému kopu skoro od autové čáry ze vzdálenosti 40 metrů z levé strany se postavil Jiří Vaněk. Jeho perfektně kopnutý střílený centr zapadl po chybě brankáře do horního růžku soupeřovy branky. Za chvíli, ale musel střelec našeho gólu ze hřiště, neboť si poranil stehenní sval, a tak jsme byli nuceni velice brzy střídat.
Za deset minut to bylo 2:0. Po obrovském závaru v šestnáctce hostí, kdy to vypadalo jako při hokejové přesilovce se nakonec prosadil Martin Kalafut a střelou z malého vápna zvýšil náš náskok. Poločas jsem už chtěli dohrát v klidu, to se bohužel nepovedlo, protože v jeho samotném závěru se po několika našich chybách dostal k odraženému míči za šestnáctkou jeden z domácích a pěknou tvrdou ránou snížil na 1:2.
O přestávce odstoupil pro zdravotní problémy i náš dnešní druhý střelec. Do druhé půle jsme vstoupili opět aktivně s cílem minimálně udržet získaný náskok. To se nám dařilo do 53. minuty. V tomto okamžiku zaúřadoval hlavní rozhodčí Bogár. Náš brankář šel do souboje s útočníkem hostí, skočil po míči, měl jej už zcela evidentně v rukou, soupeř proti němu skočil naprosto bezohledně oběma nohama napřed, míč mu vypíchl a dopravil do sítě. Rozhodčí tento gól nepochopitelně uznal, přitom mohlo dojít k vážnému zranění našeho hráče.
Následovala naše typická pětiminutovka, kdy někteří hráči viděli rudě, začali se hádat se sudím a méně se soustředili na hru a na chvíli jsme vypadli z tempa. Naštěstí jsme se brzy uklidnili a snažili se přidat další gól a ne pouze bránit remízu. Do tlaku jsme se dostali především po rohových kopech, které ve druhém poločase velice dobře zahrával Lukáš Vaněk. Domácí tyto situace odvraceli jen z velkými obtížemi. Za zmínku stojí šance Lukáše Borského a hlavička Martina Kovařčíka, které v brance bohužel neskončily. Nakonec jsme se přeci jen dočkali. Po dalším závaru se v šestnáctce dostal k míči Aleš Vaněk a s tečí jednoho z domácích obránců se mu podařilo vsítit vítězný gól.
Závěr utkání jsme si už pohlídali, do nějaké větší šance soupeře nepustili, a tak jsme se se závěrečným hvizdem mohli začít radovat se zisku tří bodů. Díky tomuto výsledku jsme se dotáhli na Starý Jičín na třetím místě, který je před námi již jen díky lepšímu skóre. Další zápas sehrajeme tuto sobotu doma proti Kunínu.
(jik)
