Troj.-Bystré - Zbyslavice
1 : 1 (1 : 1)
Základní sestava:
Střídající:
Byli připraveni:
Jakub Černý
Rozhodčí:
Komentář:
Našim druhým soupeřem v jarní části byl tým z Bystrého, který je zatím na posledním místě. My jsme pochopitelně chtěli navázat na vítězství z minulého týdne.
Úvod utkání nám vyšel výborně. V 5. minutě jsme po faulu zahrávali od půlící čáry přímý kop. Tomáš Novák poslal do vápna ideální centr na který si naskočil Petr Kalafut a jeho přesná hlavička skončila v pravém horním rohu branky.
Vypadalo to, že otěže utkání budeme mít pevně ve svých rukou, bohužel jsme díky individuální chybě dovolili soupeři ve 20. minutě lehce vyrovnat. Levý obránce Jiří Kovařčík, místo aby odkopl míč do autu se s ním snažil něco zbytečně vymýšlet, soupeřův útočník mu jej na naší polovině vypíchl a tím vznikla brejková situace. Tu domácí zvládli velmi dobře a po zemi střelou k tyči z 8 metrů překonali našeho brankáře.
My jsme se poté až do konce poločasu nedokázali vepředu pořádně prosadit. Do jedné nadějné šance se dostával Filip Kovařčík, míč mu ale v rozhodující chvíli odskočil. Domácí se snažili prosadit rychlými průniky po křídlech, měli častěji míč na kopačkách, ale nějakou větší šanci si nevypracovali. Naopak my jsme těsně před půlí mohli znovu vést. Po dlouhé době se nám na pravé straně podařila kombinace po zemi zakončená střelou Jana Kovařčíka, míč šel bohužel nad. Do kabin se tak šlo za nerozhodného stavu 1:1.
První nebezpečnější akci předvedli hned po zahájení druhé půle domácí, s jejich střelou si bez problémů poradil náš brankář. My jsme poté odpověděli dvakrát. Nejprve pálil zpoza šestnáctky po odraženém míči Martin Kalafut, střela mu sjela a míč šel vedle. Poté se dobře uvolnil Petr Kalafut, dostal se před brankáře, který včas vyběhl a dokázal míč vyrazit na roh.
To bylo z naší strany skoro vše. Domácí se naopak tlačil s maximálním rizikem před naši branku. V jejich současné situaci je pro ně každá ztráta bodů velká tragédie a vytvořili si solidní tlak.
15 minut před koncem pak došlo k situaci, která se vidí opravdu jen na českých trávnících. Náš útočník Petr Kalafut pomalu odcházel od brankáře, který se chystal vykopnout míč. Psychicky přítomnost našeho hráče neunesl a nakopl jej do míst kde záda ztrácejí své poctivé jméno. Rána po úderu musela být slyšet snad až na nedalekém Radhošti. V této chvíli se stal hlavní postavou pomezní rozhodčí Mikolanda. Hlavní sudí Žitník totiž situaci neviděl což mu nemůžeme mít za zlé neboť už byl otočený ve směru očekávaného výkopu. Proto se šel poradit se svým asistentem. Co mu řekl netuším, ale k údivu všech nenásledovala červená karta, naopak nepochopitelně se pokračovalo autovým vhazováním.
To pochopitelně u našich hráčů zvedlo hladinu emocí a do konce zápasu jsme tak byli rozhození a z naší hry už toho moc nebylo. Jednou se ještě pokusil střelu ze střední vzdálenosti překvapit gólmana Aleš Vaněk, míč šel mimo. Soupeř se neustále snažil strhnou vedení na svou stranu zatlačil nás do defenzívy zahrával několik rohů z nich nic nevytěžil. V poslední minutě se mu nakonec málem podařilo vstřelit vítězný gól. Skvěle nás podržel Mikuláš Kovařčík, když reflexivně vyrazil nad břevno velmi nebezpečnou hlavičku. Zápas tak skončil remízou 1:1.
Na závěr se ještě vrátím k té kontroverzní situaci. Když se náš kapitán po zápase pomezního ptal proč neřekl hlavnímu co se stalo, tak dostal odpověď ve smyslu, že to přes šíři hřiště dobře neviděl. V tom případě bych mu doporučil návštěvu očního a ušního, ten zvukový efekt byl opravdu slyšet hóódně daleko, a možná by nebylo na škodu sundat sluneční brýle ve kterých zápas řídil. Jinak chci pochválit domácího laika na pomezí na druhé straně, který mával velmi poctivě na obě strany.
Další utkání odehrajeme příští týden proti vždy nepříjemnému týmu z Jeseníku, se kterým to jsou vždy velmi vyhecované bitvy. Tímto tedy zveme naše fanoušky, aby nás přišli podpořit.
(jik)