Skotnice - Zbyslavice
1 : 2 (0 : 1)
Základní sestava:
Střídající:
Rozhodčí:
Komentář:
Druhý letošní zápas jsme sehráli ve Skotnici. Utkání se hrálo ve velikém horku na solidně připraveném hřišti. Oproti minulému týdnu došlo v naší sestavě ke dvěma změnám. Na lavičce byl jeden náhradník.
V úvodu zápasu se hra odvíjela pouze ve středu hřiště, oba týmy žádný ze svých náznaků šancí nedokázaly dotáhnout do konce. Postupně si domácí vypracovali menší tlak a také nadějné příležitosti. Několikrát jsme jim je bohužel nabídli svými špatnými rozehrávkami i my. Po jedné z nich se řítil sám na našeho brankáře domácí útočník. Mikuláš Kovařčík ale stačil rychle vyběhnout a střelecký pokus vyrazit.
První gól jsme dali my. Po faulu poslal do vápna výborný centr Jiří Jačšurkovský. Do výskoku se dostal nikým neatakovaný Filip Kovařčík a hlavou šikovně přehodil gólmana, který trochu zaspal. Gól nás povzbudil a až do konce poločasu byla hra vyrovnaná. Domácí si ještě vytvořili dvě velmi dobré šance, ale ani jednu neproměnili. Těsně před koncem poločasu nás postihla nepříjemnost v podobě zranění Martina Kalafuta. Po nezaviněné srážce s protihráčem byl nucen střídat, jelikož se mu udělal silný otok nad okem a byl hodně otřesený. Do kabin se tak šlo za stavu 0:1.
Druhou půli jsme zahájili výborně. Lukáš Vaněk poslal od rohového praporku po dalším faulu do vápna výborný centr. Martin Janečka, který k nám přišel na hostování z Klimkovic a dnes za nás odehrál svůj první zápas po delší odmlce, zůstal zcela volný v ideální pozici před brankou a hlavou pod břevno zvýšil na 2:0 v náš prospěch.
Od tohoto okamžiku vsadili domácí vše na útok a až do konce zápasu nás dostali pod obrovský tlak. Na dlouhé minuty jsme byli přikování před našim vápnem a odolávali jejich útočným pokusům. Ti v jednu chvíli snad kopali sedm rohů po sobě. My jsme nebyli ve předu schopni udržet delší čas míč a navíc jsme byli až zbytečně zalezlí. Na brankové čáře v jednu chvíli skvěl zastoupil našeho brankáře obránce Jiří Jaščurkovský, když stačil vykopnout míč směřující do prázdné branky. Až do konce jsme už vlastně nebyli schopni nějak zásadně ohrozit soupeřovu branku.
Pět minut před závěrem se domácím podařilo snížit. Na šestnáctce se po šťastném odrazu dostal ke střele domácí kapitán a přesto, že kolem něj stáli tři naši hráči, dokázal prudkou přesnou ranou k tyči propálit vše co mu stálo v cestě.
Už v nastavení pak měli domácí ještě obrovskou příležitost vyrovnat, míč ale naštěstí pro nás přeletěl po závaru na našem malém vápně nad břevnem. Rozhodčí Bogár, kterému, když to řeknu hodně slušně, utkání bohužel, což už je u něj tradice, hrubě nevyšlo, naposledy pískl a my se mohli radovat se zisku prvních tří letošních bodů za výhru 2:1.
Na závěr krátká poznámka k některým hráčům Skotnice. Primitivismus některých z nich byl skutečně nevídaný, exceloval především hráč č.7. Nějaká základní úcta k soupeři nebo zdravý rozum jsou pojmy které tento člověk zcela určitě ještě neslyšel. Fotbal nejsou taneční a na hřišti mezi soupeři občas padne nějaké to drsné slovo, ovšem to co předváděl on bylo už za tou pověstnou hranou. Bohužel si to dovolil i k sudímu, který si s tím nedokázal poradit.
Našim příštím soupeřem bude další neděli na našem hřišti tým Velkých Albrechtic, výhra je snad pozvánka pro naše fandy, aby nás přišli povzbudit.
(jik)